Víte, kdy se hodí které písmo?
- Proporcionální – písmena jsou různě široká M × l, číslice jsou stejně široké – hodí se pro psaní běžného textu.
Příklad: Proporcionální text - Neproporcionální – všechna písmena jsou stejně široká. Používá se například při vkládání programového kódu do dokumentu.
Příklad: Neproporcionální text - Pro hladkou sazbu se používá proporcionální patkové (serifové) písmo s jednodušší kresbou. Tento typ písma se hodí pro dokumenty určené k tisku. Patka (neboli serif) tvoří na znacích příčné ukončení některých tahů – opticky vytvářejí linku řádku a lépe vedou oči při čtení.
Příklad: Patkový text - Písma bezpatková jsou výhodná v kartografii (názvy na mapách), hodí se na billboardy a je možné je použít i v nadpisech nebo v tabulkách, na letácích, na webových stránkách a dokumentech určených k digitálnímu zobrazování. Pro bezpatková písma se používá také označení sans-serif.
Příklad: Bezpatkový text
Základním pravidlem typografie je poučka, že v jednom dokumentu je více než vhodné nepoužívat více než 3 rodiny (typy) písma a pokud možno takové, které se k sobě hodí. Pokud jsou písma z různých skupin, musí se výrazně lišit. Čím delší text, tím čitelnější písmo je potřeba používat. Tvoříme-li jednostránkový materiál, bude lepší držet se 1 typu písma, případné nadpisy odlišíme řezem nebo barvou.
Chceme-li tvořit seriozní dokument, používáme nejčastěji typy písma Times, Times New Roman pro dokumenty určené k tisku. Arial, Calibri, Helvetica, Tahoma, Verdana se hodí pro dokumenty určené pro digitální zobrazování. Pro zdrojové kódy se obvykle používá neproporcionální typ písma jako je Courier.
Před řadou let se objevil font Comic Sans a získal si rychle velkou oblibu. Jeho vkusné použití však pouze na materiálech určených pro předškolní děti a jim podobné. A upřímně – kolik předškolních dětí umí číst? 😉 Často se s ním můžeme setkat také na sociálních sítích v příspěvcích označených jako grafické peklo 🙂 Do seriozních dokumentů, na letáky, vizitky, polepy aut a podobně opravdu nepatří. 😉
Co se týče velikosti, velmi záleží na typu dokumentu, který tvoříme. Jiná pravidla budou platit u jednostránkových letáků a jiná u rozsáhlých vědeckých prací. Píšeme-li rozsáhlejší dokument, který je určený k tisku, používáme pro běžný text velikost 10–11,5 bodů (3 body jsou při tisku cca 1 mm). Pro dokumenty, u nichž se předpokládá zobrazování především v digitální podobě, je vhodné neklesnout pod 12 bodů. Pro nadpisy pak používáme velikost 12–18 bodů dle důležitosti.
Tvoříme-li dokumenty v rámci firemního prostředí, měli bychom se držet předepsaných firemních typů a velikostí písma. S předepsanými typy nebo velikostmi písma se můžeme setkat také na akademické půdě.
Tvoříme-li dokumenty pro osobní potřebu, máme volnou ruku. Vždy bychom však měli myslet na to, že „kudrlinkové“ fonty jsou velmi málo čitelné a mohou být použité nevkusně.